5 minut Volný čas

Pálení čarodějnic není jen sešlost u táboráku s buřty a případně spálení figuríny čarodějnice. Mnoho lidí si to už ani neuvědomuje, ale ona celá tahle událost má hluboké historické kořeny s řadou magických rituálů. Pálení čarodějnic (také Valpuržina či filipojakubská noc) v noci ze 30. dubna na 1. května je prastarý pohanský svátek, kdy se nacházely poklady, a především se lidé museli chránit proti čarodějnicím, kterým se připisovala neobyčejná moc.

Magická noc

Proč ale zrovna pálení čarodějnic? Přisuzuje se to úplňku, který v tomto období vychází. Od středověku se lidé před čarodějnicemi chránili celoročně, ale věřilo se, že v tuto jasnou magickou noc mají čarodějnice neobyčejnou sílu a slétají se z celého světa na nejdůležitější a nejvýznamnější sabat (tedy slavnost). Proto se prováděly různé pověrečné praktiky související s ochranou majetku před nimi. Kdo se chtěl vyhnout setkání s touto nečistou osobou, měl mít u sebe květ z kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů. Chránil se také dobytek, a to pokropením vrat statků svěcenou vodou, zelenými větévkami a chlév musel být obsypaný dokola pískem.

Koště jako dopravní prostředek

Během večera o filipojakubské noci se lidé rovněž scházeli na kopcích, které byly považovány za rejdiště čarodějnic. Tam, podobně jako o svatojánské noci, rozdělávali vatry nebo zapalovali košťata. Všichni máme čarodějnice spojené právě s koštětem. A není to náhoda. Koště totiž odpradávna sloužilo také jako magický rituální předmět pro duchovní očistu. Špatné a špinavé věci ulpívaly na koštěti, a tak se v lidské fantazii stal tento nástroj ideálním dopravním prostředkem zlých čarodějnic. Házení zapálených košťat za pronášení ochranných formulí do vzduchu mělo ochránit obilí od čarodějnic a podpořit jeho růst.

Kdy byla ale na hranici upálena první z látky vyrobená figurína čarodějnice, se přesně neví. Je pravděpodobné, že se lidé chtěli tímto způsobem opět ochránit před zlem, podobně jako během čarodějnických procesů v Salemu.

Zvyk zapalování vater se dochoval dodnes. I když teď už má trochu jiný význam. Dnes je spíš lidovou zábavou a společenskou událostí, zejména pak s různými akcemi pro děti. Lidé se sejdou za účelem sledování hořící hranice s figurínou čarodějnice a třeba si k tomu opečou špekáček. I když pořád je tento zvyk spojován s oslavou konce temného zimního období a začátkem jara.

Jako symbol května se pak na některých místech v den pálení ohňů staví májky, tedy zpravidla březové větve ozdobené mašlemi. Máje stávaly ve vsích do svatodušních svátků, někdy až do léta. Dokud se nepokácely, musely se hlídat, protože ukrást máj sousedům bylo prestižní záležitostí. To ostatně platí i dnes.

Buďte obezřetní

Oslavám 30. dubna tradičně věnují pozornost také hasiči a bývají v pohotovosti. Zažitým zvykem už také je jejich varování před neopatrným zapalováním ohňů. Vzhledem k tomu, že na přelomu dubna a května obvykle vládne teplé počasí, stoupá pochopitelně riziko požárů.

Vynášení Morany

V některých krajích se místo čarodějnic na oslavu jara upaluje nebo topí Morana – pohanská bohyně smrti. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněna zimou, na jaře končí její vláda. Lidé se tak loučili nejenom se zimním obdobím, ale symbolicky se vším, co je trápí. Jaro pak vítali ve víru očistných rituálů a s novou energií.

Starodávné vynášení Morany, zvané také Morena, Mořena, Mařena, Smrtholka neboli smrtka, se leckde udržuje dodnes.

Připravte se na filipojakubskou noc

Než vyrazíte k ohňům, je potřeba se řádně připravit. Jak vyrobit osminohého kamaráda na klobouk, kouzelný náhrdelník nebo lapač snů, který se vám bude hodit nejen při této magické noci, najdete v článku od Petry Škarecké.

Sdílení článku