5 minut Zdraví a prevence

O bezmoci při první pomoci a co udělat lépe

Stalo se mi to naštěstí jen dvakrát.

Poprvé jsme po běžném setkání s kamarádkou a kolegyní vstávaly z oblíbené lavičky a mířily domů. Najednou se Petra, která šla deset kroků přede mnou, sesunula k zemi. Pamatuju si prázdno v hlavě a prudký pohyb dopředu. Petra ležela na zemi a kolem se narychlo sbíhali lidé.  

Věděli byste v tom momentě, co máte udělat?

Já ne. Zmohla jsem se na šokované opakování jejího jména. Zkušenější a chladnokrevnější muž jí ale zvedl nohy do vzduchu a zkontroloval ústa i oči. Pozvolna se začala probírat. K následným narozeninám jsem dostala knihu o první pomoci i s praktickým pracovním sešitem…

Příčinou Petřina kolapsu bylo patrně vedro kombinované s dlouhým sezením a únavou. Dnes už vím, že při mdlobě dochází ke poklesu průtoku krve do mozku, což vede k tomu, že se postižený zhroutí. Zvednutí nohou pomůže zvýšit průtok krve do mozku a navrátit vědomí.

A druhý příběh.

Sobotní dopoledne před lety u rodičů. Máma vaří, táta sedí u televize. Ozve se zvonění, a to dost intenzivní. Máma ode dveří volá na otce, aby běžel k sousedům. Strhne se jakýsi závod, při kterém máma telefonuje se záchrankou, táta dává poměrně zkušeně srdeční masáž a umělé dýchání naší sousedce ležící na zemi. Nad ní se na židli drží za hlavu bezradný manžel. Nějak všichni tušíme, že přes veškerou snahu se právě uzavírá jeden lidský příběh.

Obě události vyžadovaly poskytnutí první pomoci a na obě bylo možné se teoreticky, ale i prakticky připravit. Odborníci se shodují, že zachránce, který zná základní pravidla první pomoci, má vždy větší naději zachovat klid a provést úkony správně. Existuje samozřejmě mnoho případů, kdy záchrana nebyla úspěšná kvůli nedostatečným znalostem člověka, který první pomoc poskytoval. Důvody mohou být různé:

  1. Nesprávná resuscitace postiženého
  2. Nesprávná stabilizace zraněného
  3. Nedodržení základních hygienických pravidel (nebezpečí infekce)

Jak tedy v krizových situacích postupovat?

Na první místě je třeba rychle vyhodnotit situaci a zda je samotný zachránce v bezpečí (třeba během automobilového provozu apod.)

V případě nebezpečné situace, bezvědomí, krvácení či jiné život ohrožující situace voláme linku 155. Pokud nejsme na místě sami, požádáme někoho, aby rychlou pomoc zavolal, a kontrolujeme raněného.

  • Je schopný komunikovat?
  • Má pravidelný dech?
  • Je třeba mu uvolnit dýchací cesty?
  • Má otevřenou ránu a krvácí?
  • Je v bezvědomí?

V této chvíli je třeba zahájit případnou resuscitaci na základě našich vědomostí a znalostí. Následujeme případně pokyny operátora linky 155.

Jestliže raněný masivně krvácí, zastavíme nejdříve krvácení. Pokud nedýchá, začínáme s nepřímou srdeční masáží (30x stlačení ve středu hrudníku), následuje umělé dýchání (2x umělý dech). To vše do příjezdu lékařské pomoci.

Pokud postižený dýchá sám, je vhodné uvést jej do stabilizované polohy. A opět přivoláme záchrannou pomoc.

Kde nám poradí

Úskalí první pomoci spočívá v tom, že různé situace vyžadují odlišné přístupy. Ten výše uvedený je naprosto základní. V případě záchrany tonoucího nebo třeba dítěte se například resuscitace provádí trochu jinak. Pro laika také není snadné poskytnout správně masáž srdce nebo vdechnout vzduch do plic postiženého. Proto Český červený kříž (ČČK) pravidelně pořádá kurzy pro veřejnost Základy první pomoci. Výuka i s praktickými cvičeními trvá 12 hodin a probíhá během jednoho víkendu. Kurzy vypisují oblastní buňky ČČK, na jejichž webu se dá i přihlásit.

V rámci Klubu pevného zdraví VZP můžete získat také 15% slevu na zážitkový kurz první pomoci od společnosti První pomoc živě. Kurz je možné absolvovat také on-line. Až 20% slevu je možné získat na kurzy první pomoci u společnosti WorkMed, která rovněž nabízí i on-line kurz.

Sama jsem si doplnila znalosti, a to zejména po narození dcery. Pro svůj duševní klid si ovšem stále opakuji: Každá pomoc je lepší než žádná, nikdy nesmíš odejít od raněného a vždy volej 155.

Sdílení článku