8 minut Jídelníčky

Co jíst v zimě aneb nejlepší potraviny pro zimní měsíce

Při výběru potravin, které jsou prospěšné jíst v zimních měsících, čerpám inspiraci z jídelníčku našich předků, protože ten respektoval roční období a sezónnost potravin. Náš současný jídelníček není prakticky ničím omezen. Nové technologie přípravy a pěstování potravin nám dnes umožňují i dříve nemožné. Pro jahody už nemusíme ke dvanácti měsíčkům, stačí skočit do supermarketu. Otázkou je, na kolik je vhodné jíst v zimě čerstvá rajčata, jahody nebo třeba i jižní plody, které k nám cestují přes půl světa a aby si udržely čerstvost, musí být sbírány v nezralém stavu a následně chemicky ošetřeny. Rada je jednoduchá: jezte primárně to, co u nás vyroste nebo se urodí.

V zimním období, kdy má každý organismus tendenci odpočívat, jezte potraviny, které zahřejí. Z ovoce třeba naše jablíčka, ať už čerstvá nebo sušená, vařené ovocné kompoty, marmelády, povidla. Zařaďte do jídelníčku obiloviny, jáhly, pohanku, vločky, cizrnu. Ze zeleniny volte hlavně tu kořenovou – mrkev petržel, celer, brambory. Vhodná je vždy tepelná úprava zeleniny. Z tuků používejte ořechy, mák, lněné semínko, z živočišných pak vepřové sádlo a nebojte se i tučnějších druhů mas. Vhodné je v zimě používat řepkový nebo slunečnicový olej. Dále jsou z bílkovin vhodné luštěniny, různé druhy masa, vývary, domácí masové paštiky. Aby tělo lépe vstřebávalo tuky, pomohou mu bylinky a koření. Krásně umí zahřát skořice, kmín, paprika, pažitka, muškátový oříšek, pepř, kurkuma, chilli, vanilka a zázvor.

Jídla podle těchto principů, najdete v zimním jídelníčku. Jídelníček je sestaven pro jednu osobu, a to s množstvím energie 7000 kJ (kcal) a s poměrem makroživin:

  • 52 % sacharidy
  • 20 % bílkoviny
  • 28 % tuky

Pokud budete chtít jídelníček využít pro celou rodinu, jednoduše si přepočítejte množství.

V jídelníčku jsou obsaženy potraviny doporučované v zimním období. I když se může na první pohled zdát, že je jídla hodně a je víc vydatné než letní strava, nemusíte mít obavy. Při dodržení celodenního rozvržení jídel a jejich množství máte zajištěnou vyváženou stravu. Potom už jen nezapomeňte na zdravý pohyb a slibuji, že nepřiberete, naopak se budete cítit lehce a plni energie.

Můj tip na top potravinu: kvašené neboli fermentované zelí

Kysané zelí se je probiotická strava pro naše střevní bakterie, které mají na svědomí naši imunitu a dobrý zdravotní stav. Zelí navíc obsahuje vysoké množství vitamínu C. Fermentovaná zelenina pomohla mnoha lidem s peptickými vředy, ulcerativní kolitidou, potravinovými alergiemi, zácpou, bolestmi žaludku, ale také s astmatem, kožními problémy a pomáhá i při autoimunitních poruchách. 

Něco málo z potravinářského mikrosvěta

Současná generace je vychovávána k tomu, aby bakterie považovala za něco nečistého a pro život nebezpečného. Při představě, že bychom jídlo měli záměrně nechat mimo lednici, abychom v něm podpořili růst bakterií, ve většině z nás budí strach z nemocí nebo dokonce ze smrti.

Ano, mikroorganismy, které vám chci dnes představit mohou ve velkém přemnožení způsobit v našem těle zdravotní komplikace vyžadující léčbu, ale není všechno jen černé a bílé.

Tato hlávka zelí vyrostla na poli.

Na jejím povrchu žije tisíce bakterií a kvasinek různých druhů. Můžete ji očistit jak chcete, vždycky tam bakterie budou. Tak s nimi pojďme spolupracovat.


Recept na domácí kvašené zelí

Na desetilitrovou nádobu budete potřebovat    

Postup, jak připravit domácí kvašené zelí

Pořiďte si vaničku nebo jinou velkou nádobu na míchání. Zelí zbavte horních listů, rozčtvrťte hlávky a nakrouhejte ho do nádoby na jemném struhadle nebo v robotu na proužky. Očištěnou cibuli také nakrouhejte na struhadle na kolečka. Přidejte sůl a kmín.

Promíchejte a pořádně zelí hněťte, až směs začne pouštět šťávu.

Utlučené zelí pak přemístěte do kameninového hrnce nebo do velké sklenice. Pořádně upěchujte, až bude zelí zcela ponořené ve vlastní šťávě.

Cílem pěchování je vytlačit vzduch z tkáně listů. Pak hmotu zatižte, hrnec uzavřete víkem a do vroubku mezi poklopem a hrncem nalijte čistou vodu, aby do hrnce nemohl nežádoucí prach nebo nečistoty. Nechte na místě o teplotě 12-15° přibližně 4 týdny. Teď už za vás pracují bakterie mléčného kvašení, které vám vyrobí probiotickou bombu plnou vitamínů.

Proces kvašení zelí

A co se nám to v tom divotvorném hrnci děje?

Proces kvašení probíhá, velmi zjednodušeně, ve třech fázích.

  1. V první fázi, kdy máme čerstvě nakrouhané zelí upěchované v nádobě a ještě obsahuje zbytky vzduchu v tkáni listů, se začnou množit koliformní bakterie. Koliformní bakterie se běžně vyskytují v zažívacím traktu živočichů i lidí. Z výkalů se dostávají hnojením do půdy. A protože hlávka zelí také vyrostla na poli, na povrchu jejích listů žijí tyto, kromě jiných, i fekální – koliformníí bakterie. Nebojte, teď nám neublíží, protože kdo si hraje nezlobí, dáme jim práci.
  2. V hrnci se za pomoci vzduchu zpracovávají cukry a to až do doby, než spotřebují kyslík a vytvoří kolem sebe o něco kyselejší prostředí. Nové prostředí se stane příznivé pro rozvoj jiného druhu bakterií – jmenuje se Leuconostoc. Zejména Leuconostoc mesenteroides. Tato druhá fáze a druhý sled bakterií produkuje čím dál víc kyselin a oxid uhličitý.
  3. Až je prostředí tak kyselé, že je nevyhovující pro koliformní bakterie, jejich počet začne ubývat a stává se atraktivním pro bakterie rodu Lactobacillus, například Lactobacillus brevis. Ty určitě znáte z kultur jogurtů a zdravých probiotik. Laktobacily proces kvašení dokončí tím, že kyselost dosáhne asi 2,8% obsahu kyselin. 

Takže když si to shrneme, střídání druhů bakterií je řízeno poklesem pH prostředí, přičemž mikroorganismy postupně „sežerou“ cukry a škroby obsažené v zelí a přemění je na kyselinu mléčnou. Jakmile se vám v hrnci přestanou tvořit bublinky, proces kvašení je ukončen, hrnec uložte do studeného prostředí a postupně spotřebovávejte.


Přílohy ke stažení:

Sdílení článku